Cyrilometodějská stezka: Skalka u Trenčína – Velehrad

Cyrilometodějské stezky spojují poutní místa zejména na území bývalé Velké Moravy, tedy na Moravě, Slovensku a v Čechách. Jejich společným prvkem je to, že zpravidla končí na Velehradě. A jelikož se přiblížil svátek slovanských věrozvěstů, rozhodl jsem se vyzkoušet jednu z těchto tras tak, abych na Velehrad došel právě na cyrilometodějskou pouť.

Video z cyrilometodějské stezky

Základní info

  • Délka: 85 km
  • Stoupání/klesání: 1700 m
  • Výchozí bod: Skalka u Trenčína
  • Cílový bod: Velehrad

Popis trasy

Jako výchozí bod jsem zvolil Skalku u Trenčína, nejstarší poutní místo na Slovensku, kde Cyrilometodějská stezka (dále jen CM stezka) začíná u zříceniny benediktinského klášteru Veľká Skalka. Trasa nejprve kopíruje modrou značku a hned v úvodu překračuje menší kopec, na jehož druhé straně scházím křížovou cestou k Malé Skalkce a kostelu sv. Svorada a Beňadika. Stojí na skále pod níž už vede cyklostezka kolem Váhu směrem k Trenčínu.

Klášter Veľká Skalka
Skalka u Trenčína, pod klášterem Veľká Skalka
Kostel, Malá Skalka
Kostel sv. Svorada a Beňadika, Malá Skalka

Brzy se na druhém břehu nalevo objevuje blížící se Trenčínský hrad. CM stezka ale stoupá na opačnou stranu přes Bílé Karpaty a po zdolání asfaltky nad městem se před dědinou Hrabovka dostávám konečně do přírody. Stoupám na první karpatské kopce, za mnou se objevují výhledy na slovenské hory (Považský Inovec, Strážovské vrchy), a po pravé straně skalnaté útesy kopce Krasín. Vzápětí následuje obec Horná Súča a za ní výstup na osadu Vlčí vrch, za kterou už se klikatí česko-slovenská hranice. Slézám tedy do údolí, kde prekračuju brod hraničního potoka a vcházím na Moravu do dědiny Žítková.

Trenčínský hrad nad Váhem
Trenčínský hrad za Váhem
Výhled nad Trenčínem
Pohled zpět na Trenčín a slovenské hory
Cyrilometodějská stezka, značení
Cyrilometodějskou stezku značí tyto modré piktogramy

Ze Slovenska na Moravě

Protože se větší část Žítkové nachází na kopci, šplhám po chvíli z údolí (kterým jsem procházel při přechodu Bílých Karpat) nahoru do centra obce, kde se dá konečně občerstvit. Okolo se rozléhají výhledy na okolní Karpaty a o něco výš nad obcí, poblíž vrcholu Lokov, znova scházím dolů.

Nad Žítkovou, výhledy
Výhled na Slovensko a Karpaty nad Žítkovou

Trasa mě vede z lesa na louky a do obce Krhov. Protože se poblíž obce zřítilo v roce 1944 americké letadlo, můžete navštívit pomník ležící v její blízkosti. CM stezka ale míří po asfaltce do městečka Bojkovice. Trasa prochází náměstím a kolem kostela sv. Vavřince až k vyhlídce Žleby. Jelikož je zde menší rozhledna, můžete se pokochat výhledy na okolní kopce, zejména naproti přes údolí k zámku Nový Světlov.

Vyhlídka Žleby, Bojkovice
Rozhledna nad Bojkovicemi, v pozadí zámek Nový Světlov
Ráno pod celtou
Probuzení pod celtou

Další zmínka o letecké bitvě se objevuje v Přečkovicích, kde místní schovávali za 2. světové války pilota sestřeleného amerického bombardéru. Za dědinou a menším kopcem se konečně dostávám do lázeňského města Luhačovice.

Luhačovice
V Luhačovicích mě zastihl déšť

Krajina se mění

Krajina se plynule mění na kopečky pokryté obilím a lesy. Jsou sice menší než ty karpatské, zato je z nich často dobře vidět i do velké dálky. O tom se přesvědčuju za dědinou Polichno, nad níž CM stezka směřuje kolem pastvin na obilím porostlý kopec Březí. U křížku s lípami se nachází vyhlídka s dalekohledem a vidět je mimo jiné na Vršatecká Bradla, Velký Lopeník či Velkou Javořinu.

Pastviny nad Polichnem
Pastviny nad Polichnem
Cyrilometodějská stezka
Malebná krajina kolem Cyrilometodějské stezky
Vyhlídka, Polichno, Maršov
Vyhlídka mezi Polichnem a Maršovem

Kolem menší osady Maršov sestupuju do Paršovic, v jejichž centru najdete obchod i restauraci. Nad obcí vede CM stezka přes (většinou) zalesněný hřeben Prakšické vrchoviny. Nejprve po asfaltce, posléze lesní cestou, v jejíž blízkosti se občas nacházejí menší vyvýšeniny, které dříve sloužily k pohřbívání zdejším slovanským předkům z předkřesťanské doby. O těchto mohylových hrobech si můžete více přečíst na tabuli naučné stezky, jež tudy prochází.

Kostel Pašovice
Kostel v Paršovicích
Výhled na Bílé Karpaty, Velká Javořina
Výhled na Velkou Javořinu z Prakšické vrchoviny
Cyrilometodějská stezka, Bílé Karpaty
Mikulčin vrch, Velký Lopeník a Velká Javořina

Les záhy končí a krajina se nadobro otevírá. Za obcí Mistřice naposledy stoupám až k rozhledně Rovnina, která je součástí vysílače na stejnojmenném kopci. Objevují se z ní i nové výhledy směrem na západ, jimž dominuje pohoří Chřiby s hradem Buchlov nebo údolí řeky Moravy. Vidět je ale i na Bílé Karpaty a menší kopce kterými jsem procházel.

Mistřice
Nad Mistřicemi
Rozhledna Rovnina
Rozhledna Rovnina
Rozhledna Rovnina, výhled
Pohled zpět z rozhledny

Závěrečný úsek do Velehradu

Od rozhledny slézám do Uherského Hradiště, na které za mostem přes Moravu plynule navazuje Staré Město. Rozcestník u staroměstského koupaliště ukazuje, že závěrečná část se bude držet červené značky. Za městem podcházím tunelem viadukt a následně i dálnici a na trase se začínají objevovat další poutníci mířící na Velehrad.

Buchlov, Chřiby, výhled z Rovniny
Ranní výhled na Chřiby a hrad Buchlov
Řeka Morava, Uherské Hradiště, Staré Město
Řeka Morava mezi Uherským Hradištěm a Starým Městem

Poslední úsek přes pole a alej opisuje cyklostezku podél Poutní cesty růžence, od které se těsně před koncem odpojím a do cíle dorazím zezadu. Konečně jsem na Velehradě a kolem se to kromě stánků a kolotočů hemží poutníky a návštěvníky mířícími do baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje.

Velehrad, pouť, Cyrilometodějská stezka
Pouť na Velehradě

Zajímavosti

  • Velká Skalka a Malá Skalka
  • Vyhlídka Žleby nad Bojkovicemi
  • Lázně Luhačovice
  • Vyhlídka a pastviny nad Polichnem
  • Mohylové hroby
  • Rozhledna Rovnina
  • Výšina sv. Metoděje
  • Poutní místo Velehrad (bazilika, klášter atd.)
  • Další poutní místa a naučné stezky

Občerstvení

  • Doporučuju si vzít s sebou více vody kdykoliv, kdy budete mít možnost, protože v některých místech dlouho nenarazíte na žádnou studánku ani obchod.
  • V menších dědinách nejsou žádné obchody ani restaurace. Doporučuju si naplánovat si trasu dopředu a podívat se na mapy.cz, kde co je, a jaká je tam otevírací doba, ať máte dostatek jídla a pití.

Rozpis trasy

  1. Veľká Skalka – 0 km
  2. Malá Skalka – 1 km
  3. Trenčín, Orechové – 5 km
  4. Horné Orechové – 7 km
  5. Hrabovka – 9 km
  6. Horná Súča – 17 km
  7. Vlčí vrch – 21 km
  8. Žítková – 26 km
  9. Krhov – 33 km
  10. Bojkovice – 36 km
  11. Přečkovice – 41 km
  12. Luhačovice – 46 km
  13. Polichno – 53 km
  14. Maršov – 57 km
  15. Pašovice – 60 km
  16. Mistřice – 69 km
  17. Rozhledna Rovnina – 72 km
  18. Uherské Hradiště – 76 km
  19. Staré město – 80 km
  20. Velehrad – 85 km

Doprava

  • Trenčín
    • Vlakem do Trenčína a pak autobusem do Skalky
    • Parkoviště přímo pod Skalkou
  • Velehrad
    • Autobusem do Starého Města a vlakem dál
    • Placené parkoviště v centru Velehradu (přes pouť omezená doprava)

Tipy

  • Cyrilometodějská stezka vede i z jiných míst než jen z Česka a Slovenska, například z Istanbulu přes Soluň a Řím. Více informací ohledně tras si můžete zjistit na oficiálním webu.
  • Do cíle jsem dorazil třetí den dáno, doporučuju ale vyhradit si na cyrilometodějskou stezku klidně i více dní a krajinu a památky si více užít.
  • To, že jdete správně, poznáte podle modrých piktogramů vyobrazených na ukazatelích rozcestníků.
  • Trasu si můžete prodloužit a vyrazit z Nitry. U Trenčína se napojíte a dál pokračujete stejně jako v článku.
  • Přes Uherské Hradiště jsem šel jinou trasou, a zjistil až následovně, že jsou nad městem archeologické vykopávky kostela Výšina sv. Metoděje. Proto doporučuju držet se nad městem zelené značky.
  • Máte-li na Velehradě dostatek času, zajděte si do archeoskanzenu v Modré, který je vzdálený asi 1 km.

Napsat komentář